Úrok vs. RPSN: proč se ta čísla liší

Rozšířené vysvětlení rozdílu mezi oběma hodnotami zní, že RPSN je úrok, ke kterému se přičetly poplatky. Zní to logicky a je to nepřesné natolik, že to vede k chybným rozhodnutím. Nižší z obou hodnot bývá v nabídce vytištěná větším písmem a jmenuje se úroková sazba; ta vyšší se často skrývá až v dokumentu ke stažení a jmenuje se RPSN. Vztah mezi nimi ovšem není vztah součtu.

Úroková sazba je nominální cena za jistinu, tedy za peníze, které máte půjčené. Je to parametr smlouvy — někdo ji stanovil, zapsal do dokumentu a podle ní se počítá úrok v každé splátce. RPSN naproti tomu nikdo nestanovuje. Dopočítává se z reálného toku peněz: kdy vám peníze přišly, kdy a v jaké výši odcházejí zpět, a co všechno kromě splátek ještě zaplatíte. Výsledkem je efektivní roční sazba, tedy číslo, které říká, kolik vás celý ten tok stojí v přepočtu na rok.

Rozdíl mezi parametrem a výsledkem výpočtu je podstatnější, než vypadá. Kdyby RPSN skutečně vznikala prostým přičtením poplatků, u půjčky bez poplatků by se obě čísla rovnala. Nerovnají se. Rozcházejí se i tehdy, kdy poskytovatel neúčtuje ani korunu navíc, protože rozdíl nevzniká z poplatků, ale ze způsobu, jakým se sazba počítá. Poplatky rozdíl jen dál zvětšují.

Praktický dopad je jednoduchý a zároveň nepříjemný. Podle úrokové sazby se dvě nabídky porovnat nedají, protože sazba popisuje jen část ceny a neříká nic o tom, co se platí mimo splátky. Podle RPSN se porovnat dají, ale jen za podmínek, které je potřeba znát — a i pak zbývá otázka, na kterou žádná sazba neodpoví: kolik korun celkem odejde z účtu. Postup výběru mezi konkrétními nabídkami popisuje návod jak vybrat půjčku, širší kontext ostatních porovnání nabízí přehled srovnání půjček.

Rozdíl mezi oběma čísly se dá shrnout do tří vět, které nesou celé porovnání. RPSN je vyšší než úroková sazba i bez jediného poplatku. Nabídka s nižším úrokem může vyjít dráž než nabídka s vyšším úrokem. A RPSN má hranice, za kterými přestává být měřítkem — nezahrnuje všechno a porovnávat se dá jen za určitých podmínek. Každou z těch vět dokládá propočet na ilustrativním zadání.

Úroková sazba se u spotřebitelských úvěrů uvádí jako roční, tedy se zkratkou p.a. Znamená to, že jde o cenu za rok používání půjčených peněz. U měsíčního splácení se roční sazba dělí na dvanáctiny a každý měsíc se uplatní na tu část jistiny, kterou zrovna dlužíte. Právě proto úrok v jednotlivých splátkách postupně klesá — nikoli proto, že by se měnila sazba, ale proto, že se zmenšuje částka, ze které se počítá.

Z úrokové sazby a splatnosti se odvozuje výše splátky. Mechanismus popisuje heslo anuita: splátka zůstává po celou dobu stejná, ale její vnitřní složení se posouvá. Na začátku připadá větší část na úrok a menší na jistinu, ke konci je poměr obrácený. Přesný rozpis pro každý měsíc nese umořovací plán, tedy dokument, ze kterého je vidět, kolik z každé platby skutečně snižuje dluh. Rychlý propočet vlastního zadání zvládne kalkulačka úroku.

Co úroková sazba neříká, je delší seznam. Neříká nic o poplatku za sjednání úvěru, o poplatku za správu ani o pojištění, které může být podmínkou schválení. Neříká nic o tom, jestli vám poskytovatel vyplatí celou sjednanou částku, nebo jestli si poplatek strhne rovnou při vyplacení. A neříká nic o tom, kdy peníze odcházejí — přitom právě načasování je to, co odlišuje dvě nabídky se stejnou sazbou.

Samotná sazba navíc nemusí platit po celou dobu. U úvěrů s variabilní sazbou se hodnota mění v návaznosti na tržní referenční sazbu, u úvěrů s fixací je zaručená jen po sjednané období. U běžné osobní půjčky bývá sazba pevná po celou splatnost, ale ověřit si to patří mezi věci, které se dělají před podpisem, ne po něm.

Úroková sazba tedy není zbytečné číslo — bez ní byste nespočítali splátku ani neviděli, jak se dluh umořuje. Je to ale číslo dovnitř smlouvy, ne číslo pro porovnání se smlouvou jinou. Jakmile začnete srovnávat dvě nabídky, potřebujete údaj, který zohlední i všechno mimo splátku. Tím údajem je RPSN.

Roční procentní sazba nákladů je definovaná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a její výpočet předepisuje příloha č. 1 téhož zákona. Není to tedy údaj, který by si poskytovatel stanovil podle vlastní úvahy — je to výsledek rovnice se zadanými pravidly. Přehled celého předpisu a jeho hlavních povinností podává stránka o zákonu č. 257/2016 Sb.

Princip rovnice se dá popsat bez matematiky. Na jedné straně stojí peníze, které vám poskytovatel vyplatí. Na druhé straně stojí všechno, co zaplatíte zpět — splátky i poplatky, každá položka se svým datem. RPSN je ta roční sazba, při které se obě strany po přepočtu na dnešní hodnotu vyrovnají. Číslo se tedy hledá, nesčítá. Právě proto se mu říká efektivní úroková míra — popisuje skutečný účinek celé konstrukce, ne její jednotlivé parametry.

Do výpočtu vstupuje úrok a dále všechny náklady, které musíte zaplatit, abyste úvěr za nabízených podmínek získali. Typicky jde o poplatek za poskytnutí nebo sjednání úvěru, poplatek za správu či vedení úvěrového účtu, odměnu zprostředkovatele úvěru a pojištění tehdy, když je jeho sjednání podmínkou získání úvěru za inzerovaných podmínek. Rozhodující slovo je povinné: náklad, kterému se nedá vyhnout, do výpočtu patří. Jednotlivé položky rozebírá stránka o poplatcích a sankcích u půjček.

Do výsledku se ale nepromítá jen výše poplatku, nýbrž i okamžik, kdy jej zaplatíte. Tisícikoruna zaplacená v den podpisu váží v rovnici víc než tisícikoruna rozložená do posledního roku splácení, protože poskytovatel s ní disponuje déle. Ze stejného důvodu zvedá týž poplatek RPSN tím víc, čím kratší je splatnost — fixní částka se rozpouští do menšího počtu měsíců.

Z toho plyne vlastnost, kterou je dobré si zapamatovat dřív než jakékoli konkrétní číslo. RPSN reaguje na strukturu nabídky, ne jen na její součet. Dvě nabídky se stejným celkovým nákladem v korunách mohou mít odlišnou RPSN, pokud jednu zaplatíte na začátku a druhou postupně. A obráceně — dvě nabídky se stejnou RPSN mohou stát jinak. Vlastní zadání si přepočítáte v kalkulačce RPSN.

Tady se rozpadá nejrozšířenější představa o vztahu obou čísel. Věta „když nejsou poplatky, RPSN se rovná úroku" zní logicky, ale neplatí. Dá se to ukázat propočtem, ve kterém žádné poplatky nefigurují.

Ilustrativní příklad. Půjčka 100 000 Kč na 48 měsíců při obecné sazbě 9,9 % p.a. znamená splátku 2 530 Kč, celkem 121 440 Kč a přeplatek 21 440 Kč. Poskytovatel si v tomto zadání neúčtuje nic dalšího — žádný poplatek za sjednání, žádnou správu úvěru, žádné povinné pojištění. RPSN takové půjčky přesto vychází na 10,4 %, tedy o 0,5 procentního bodu výš než sjednaná sazba. Čísla jsou zjednodušená, sazba je obecná a nepatří žádné konkrétní firmě.

Důvod je ve způsobu, jakým se obě čísla vyjadřují. Sazba 9,9 % p.a. se u měsíčního splácení dělí na dvanáctiny a každý měsíc se uplatní 0,825 % na zbývající jistinu. RPSN se ale ptá jinak: jaká jediná roční sazba, uplatněná jednou za rok, by dala stejný výsledek jako dvanáct měsíčních uplatnění? Odpověď je vždy vyšší číslo, protože částka, ze které se v druhém měsíci počítá, už zahrnuje účinek prvního měsíce. Tomuto rozdílu se říká efektivní sazba a nemá s poplatky nic společného.

Rozdíl 0,5 procentního bodu vypadá drobně a v absolutních číslech na ilustrativním zadání také drobný je. Podstatné je něco jiného: existuje i tam, kde by podle rozšířené představy existovat neměl. Kdo tedy hledá nabídku, u které se RPSN rovná úroku, hledá něco, co u měsíčně splácené půjčky nevznikne. Setkat se s tím dá jen u úvěru s jedinou splátkou na konci roku, což u spotřebitelských půjček není běžná konstrukce.

Pro praxi z toho plyne konkrétní vodítko. Když v předsmluvních informacích uvidíte RPSN naprosto shodnou s úrokovou sazbou, je namístě se zeptat, jak k číslu poskytovatel došel. Buď jde o zaokrouhlení, nebo o odlišnou konstrukci splácení, nebo o chybu. Konkrétní zadání z tohoto propočtu rozvíjí i stránka půjčka 100 000 Kč, kde se stejná částka posuzuje z pohledu rozpočtu a schvalování.

RPSN je poctivé měřítko, ale není to úplná cena úvěru. Zákon do ní řadí náklady povinné a předvídatelné; všechno ostatní zůstává mimo. Znát tu hranici je stejně užitečné jako znát samotné číslo, protože položky mimo RPSN se objevují právě ve chvíli, kdy se něco nevyvíjí podle plánu.

Čtyři varianty v přehledu vycházejí z jednoho ilustrativního zadání — 100 000 Kč na 48 měsíců při obecné sazbě 9,9 % p.a. — a mění na něm jedinou věc: strukturu poplatků. Úroková sazba i splatnost zůstávají ve všech čtyřech variantách stejné, takže rozdíl v RPSN nemůže pocházet odjinud než z poplatků a z jejich načasování.

Předchozí propočet měnil poplatky při stejné sazbě. Teď se změní obojí — a výsledek jde proti intuici tak zřetelně, že právě tenhle případ je důvodem, proč se nabídky podle úroku neporovnávají. Obě varianty pracují se stejným zadáním: 150 000 Kč na 60 měsíců.

RPSN funguje jako měřítko jen za podmínek, které se v praxi často nesplní. Základní pravidlo zní: porovnávat lze dvě nabídky na stejnou částku se stejnou splatností. Jakmile se liší jedna z těch dvou veličin, srovnáváte dvě různé situace a číslo, které vypadá jako společný jmenovatel, jím být přestává.

U rozdílné splatnosti je problém nejzřetelnější. RPSN je roční sazba, takže sama o sobě neříká, jak dlouho ji budete platit. Nabídka s delší splatností může mít nižší RPSN a přitom výrazně vyšší celkovou zaplacenou částku, protože se úročí déle. Kolik za sebou nechá každý přidaný rok splácení, rozebírá srovnání nižší splátka versus kratší splatnost, obecnější pohled na délku závazku nabízí srovnání krátkodobé a dlouhodobé půjčky.

U rozdílné částky se do hry vrací efekt z předchozí sekce. Fixní poplatek má na malou jistinu mnohem větší dopad než na velkou, takže tatáž poplatková struktura dá u 20 000 Kč jinou RPSN než u 200 000 Kč. Přehled podle jednotlivých pásem nabízí rozcestník půjček podle částky, kde je vidět, jak se s výší jistiny mění i to, na co se při výběru dívat.

Třetí omezení se týká produktů bez pevného splátkového plánu. U kreditní karty, kontokorentu nebo revolvingového úvěru neexistuje předem daný počet splátek, takže RPSN se počítá na modelovém předpokladu čerpání a splácení. Skutečné náklady pak závisí hlavně na tom, jak se chováte vy — u karty zejména na tom, jestli částku splatíte v rámci bezúročného období karet, protože pak úrok nenaskočí vůbec. Modelová RPSN takové situace popisuje jen přibližně; rozdíly mezi oběma nástroji rozebírá srovnání půjčky a kreditní karty.

Praktický postup je proto dvoustupňový. Nejdřív si zafixujte částku a splatnost, teprve pak srovnávejte RPSN — a to i tehdy, když vám poskytovatel nabízí jinou kombinaci, než jakou jste chtěli. Jakmile srovnáváte nesrovnatelné, přepněte z RPSN na celkovou částku k zaplacení, protože ta je porovnatelná vždy. Číslo v korunách nemá podmínky použití.

Následující přehled staví úrokovou sazbu a RPSN proti sobě podle toho, co každé z čísel měří, odkud se bere a kdy klame. Popis platí obecně pro mechaniku spotřebitelských úvěrů, ne pro konkrétní nabídku — podmínky se mezi poskytovateli liší a v čase mění.

Obě čísla se objevují na třech místech a každé z nich má jinou právní váhu i jinou vypovídací hodnotu o vaší situaci. Rozlišovat mezi nimi se vyplatí, protože právě záměna reklamního údaje za nabídku vede k překvapení na konci procesu.

V reklamě. Pokud reklamní sdělení obsahuje úrokovou sazbu nebo jakýkoli číselný údaj o nákladech úvěru, ukládá § 91 zákona č. 257/2016 Sb. uvést v ní i standardní informace — mimo jiné RPSN a reprezentativní příklad. Reklama, která hlásá jen sazbu a RPSN neuvádí, tedy povinnost nesplňuje. Co reprezentativní příklad je a jak jej číst, rozebírá stránka o reprezentativním příkladu.

V předsmluvních informacích. Podle § 94 a násl. téhož zákona vám poskytovatel musí s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy předat informace v předepsané podobě. Tenhle dokument obsahuje RPSN vztaženou k vaší konkrétní žádosti, celkovou částku k zaplacení, výši a počet splátek i výčet poplatků. Je to jediné místo, kde čísla popisují vás. Co v něm hledat, shrnuje stránka o předsmluvních informacích.

Ve smlouvě. Úvěrová smlouva obsahuje obojí — sjednanou úrokovou sazbu i RPSN — a k ní patří splátkový plán. Údaje ve smlouvě mají přednost před čímkoli, co zaznělo dřív. Pokud se liší od předsmluvních informací, je to důvod smlouvu nepodepsat a nechat si rozdíl vysvětlit. Práva, která vám v tomto procesu náležejí, shrnuje přehled práv spotřebitele.

K podpisu patří ještě jedna lhůta. Od smlouvy o spotřebitelském úvěru smíte podle § 118 zákona č. 257/2016 Sb. odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření, a to bez udání důvodu. Ta lhůta je prostor, ve kterém se dá v klidu porovnat, jestli čísla ve smlouvě odpovídají tomu, co jste očekávali. Postup popisuje stránka o odstoupení od smlouvy; seznam věcí ke kontrole nabízí stránka o tom, co zkontrolovat před podpisem.

Povinnost uvést RPSN platí pro všechny poskytovatele spotřebitelského úvěru bez rozdílu, protože vyplývá ze zákona, ne z dobré vůle. Praxe se ale liší v tom, jak snadno se k číslu čtenář dostane. Někde stojí RPSN rovnou u produktu, jinde až v dokumentu, který je potřeba stáhnout, a někde se reprezentativní příklad hledá obtížně.

Právě tenhle rozdíl měří náš Index transparentnosti. Jeho druhá složka se týká výhradně RPSN a reprezentativního příkladu a je za ni celkem 20 ze 100 bodů: deset bodů za to, že poskytovatel uvádí RPSN u produktu, a deset bodů za veřejně dostupný reprezentativní příklad. Obě kontroly jsou binární — buď údaj na webu je, nebo není, a nic mezi tím se nehodnotí.

Co Index neměří, je stejně podstatné. Nehodnotí výhodnost nabídky ani výši RPSN, protože to jsou volatilní čísla, která se mění. Hodnotí výhradně to, jestli se k údajům dá dostat. Vysoké skóre proto neznamená levnou půjčku a nízké skóre neznamená drahou — znamená jen, že se v jednom případě čte snadno a v druhém obtížně. Metodiku celého hodnocení popisuje stránka o metodice.

Výčet níže vychází z naší databáze poskytovatelů s oprávněním České národní banky a je řazený abecedně uvnitř typu subjektu, ne podle výhodnosti. Zařazení do seznamu není doporučením; jak si subjekt ověřit vlastními silami, popisuje návod jak ověřit poskytovatele.

RPSN je dobré srovnávací měřítko, ale samo o sobě k rozhodnutí nestačí. Ke každé nabídce patří ještě tři údaje, které RPSN nezachytí — a bez nichž se dá vybrat nabídka formálně levnější a prakticky neúnosná.

Celková částka k zaplacení. Jediné číslo v korunách, které se dá porovnat vždy, bez ohledu na částku i splatnost. Právě ono odhalí případy, kdy se dvě nabídky shodují v RPSN a liší se v ceně — u ilustrativního zadání se shodnou RPSN 12,2 % šlo o rozdíl 792 Kč mezi jednorázovým a měsíčním poplatkem. Jak se přeplatek chová při různé výši RPSN, ukazuje rozbor kolik přeplatíte při různé RPSN; vlastní zadání spočítá kalkulačka přeplacení.

Měsíční splátka. Nevypovídá o ceně, zato rozhoduje o tom, jestli závazek projde rozpočtem. Nabídka s nejnižší RPSN je k ničemu, pokud její splátka nezbude po zaplacení běžných výdajů. Kolik z měsíčního přebytku můžete bezpečně vázat, ukáže kalkulačka kolik si můžu půjčit, konkrétní splátku spočítá splátková kalkulačka.

Náklady při potížích. Sankce za prodlení, poplatky za upomínky a podmínky, za kterých může poskytovatel dluh zesplatnit — to vše leží mimo RPSN a projeví se přesně tehdy, kdy je nejméně prostoru s tím něco dělat. Dvě nabídky se stejnou RPSN se v těchto podmínkách mohou lišit velmi výrazně, takže patří mezi věci, které se čtou před podpisem.

Ke všem třem číslům se pak přidává otázka, na kterou žádný ukazatel neodpoví: jestli je RPSN, kterou vám nabídli, v rámci trhu přijatelná. Pevná hranice neexistuje, protože se hodnota liší podle typu produktu, částky i doby splácení. Jak si měřítko domyslet, rozebírá stránka o tom, co je dobrá RPSN.

Kolem obou čísel se pohybuje několik vzorců, které samy o sobě nemusí znamenat problém, ale všechny mají společné to, že posouvají pozornost od RPSN jinam. Vyplatí se je znát dřív, než začnete porovnávat konkrétní nabídky.

RPSN uvedená jako rozpětí. Formulace typu „RPSN od" popisuje spodní okraj, tedy podmínky pro nejlépe hodnocené žadatele. O vaší nabídce neříká nic — vaše číslo vzejde až z posouzení úvěruschopnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Samo o sobě nejde o nekalý postup, problém nastává tehdy, když se spodní hranice prezentuje jako běžná nabídka.

Chybějící RPSN u sdělení, které uvádí sazbu. Reklama, která pracuje s úrokovou sazbou nebo s číselným údajem o nákladech, musí podle § 91 zákona č. 257/2016 Sb. obsahovat i RPSN a reprezentativní příklad. Pokud chybí, jde o porušení informační povinnosti a případně o nekalou obchodní praktiku ve smyslu § 4 a § 5 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Podobné vzorce rozebírá přehled neférových praktik.

RPSN uvedená jen u jedné varianty. Když poskytovatel nabízí několik splatností, ale RPSN ukazuje jen u té, kde vychází nejpříznivěji, dostáváte číslo, které se k vaší volbě nevztahuje. Podobně funguje uvedení RPSN pro jinou částku, než o kterou žádáte — u fixních poplatků se hodnota s jistinou výrazně mění.

Nulové nabídky. U sdělení, která slibují půjčku „zdarma" nebo za nula procent, je namístě dohledat, co přesně je bez poplatku a za jakých podmínek. Někdy jde o skutečnou bezúročnou půjčku u první transakce, jindy o nabídku podmíněnou pojištěním nebo dodržením krátkého termínu, po jehož překročení naskočí standardní sazba. Rozlišit obojí pomůže stránka o tom, jak poznat podvodnou půjčku.

Pojištění vydávané za dobrovolné. Pokud je sjednání pojištění fakticky podmínkou získání úvěru za inzerovaných podmínek, patří do RPSN. Nabídka, která je prezentuje jako volitelné a přitom bez něj podmínky neplatí, tedy ukazuje RPSN nižší, než jaká odpovídá skutečnosti. Poznáte to podle toho, že se sazba mezi variantou s pojištěním a bez něj liší.

Kontrola uvedeného čísla nevyžaduje znalost vzorce ani tabulkový procesor. Stačí čtyři údaje z předsmluvních informací a několik minut. Smyslem není poskytovatele nachytat — smyslem je zjistit, jestli jste všechny náklady skutečně našli.