Kalkulačka přeplacení: o kolik víc vrátíte

Proč delší splatnost prodraží úvěr

Úrok se počítá ze zbývající jistiny za každý měsíc, po který dlužíte. Když splácení natáhnete, snížíte splátku, protože se dluh rozloží do víc měsíců — jenže právě těch měsíců je víc a úrok se za ně nasčítá. Výsledkem je vyšší přeplatek. Rozdíl mezi krátkou a dlouhou variantou téže půjčky přitom nebývá malý; u vyšších částek a sazeb jde snadno o desítky tisíc korun.

Neznamená to, že nejkratší splatnost je vždy nejlepší volba. Příliš vysoká splátka rozpočet přetíží a zvyšuje riziko, že splácení přestane vycházet. Rozumným cílem proto není nejnižší splátka, ale nejkratší splatnost, kterou rozpočet unese s rezervou. Ten střed najdete tak, že si vyzkoušíte několik délek splácení a porovnáte jejich přeplatek.

Jak výsledek použít

Zadejte stejnou částku a sazbu a dvě délky splácení, mezi kterými váháte. Kalkulačka u obou spočítá splátku i přeplatek, takže hned vidíte, kolik korun vás každý měsíc navíc na splátce „koupí" na celkové ceně. Když je rozdíl v přeplatku velký a nižší splátku ve skutečnosti nepotřebujete, kratší varianta obvykle vyjde líp.

Bezpečnou splátku, od které se má výběr splatnosti odvíjet, spočítá kalkulačka rodinného rozpočtu — jeden z nástrojů v přehledu kalkulaček. Samotnou splátku pro jednu konkrétní variantu dopočítá splátková kalkulačka a širší rozhodnutí mezi nižší splátkou a kratší dobou rozebírá srovnání nižší splátka vs. kratší splatnost.

Ilustrativní příklad: přeplatek podle splatnosti

Ilustrativní příklad. Částky jsou zjednodušené a slouží k vysvětlení principu; sazba 9,9 % p.a. je obecná a nepatří žádné konkrétní nabídce. Takhle se u půjčky 100 000 Kč vyvíjí přeplatek, když stejný dluh natahujete do delších splatností:

Splatnost	Měsíční splátka	Celkem zaplatíte	Přeplatek
24 měsíců	≈ 4 610 Kč	≈ 110 640 Kč	≈ 10 640 Kč (10,6 %)
48 měsíců	≈ 2 532 Kč	≈ 121 510 Kč	≈ 21 510 Kč (21,5 %)
72 měsíců	≈ 1 848 Kč	≈ 133 030 Kč	≈ 33 030 Kč (33,0 %)
96 měsíců	≈ 1 512 Kč	≈ 145 160 Kč	≈ 45 160 Kč (45,2 %)

Přeplatek roste rychleji než délka splácení: dvojnásobná splatnost znamená víc než dvojnásobný přeplatek — z 24 na 48 měsíců vzroste z 10 640 Kč na 21 510 Kč a ze 48 na 96 měsíců na 45 160 Kč. Úrok totiž běží z pomaleji klesajícího dluhu. Zatímco splátka mezi 72 a 96 měsíci klesne už jen o tři stovky, přeplatek poskočí o dalších dvanáct tisíc.

Přeplatek v procentech: rychlá kontrola z hlavy

Procentní sloupec tabulky nabízí užitečnou zkratku: u sazby kolem 10 % p.a. dělá přeplatek anuitní půjčky zhruba 5,5 % jistiny za každý rok splácení — dva roky asi 11 %, čtyři roky kolem 22 %, osm let přes 45 %. Nemusíte si pamatovat koruny; stačí si zapamatovat tempo a délku splácení v letech.

Tahle hlavová kontrola se hodí ve chvíli, kdy před vámi leží nabídka a kalkulačka není po ruce: vynásobte roky splácení zhruba polovinou sazby a máte hrubý odhad přeplatku v procentech půjčené částky. Přesné číslo pak doladí kalkulačka — ale nabídku, která z hrubého odhadu vychází divoce, poznáte během pár vteřin.

Přeplatek, nebo RPSN: které číslo kdy

Přeplatek je absolutní cena v korunách za celou dobu — srozumitelné číslo pro rozhodnutí, jestli věc za to stojí. RPSN je roční tempo nákladů — správné měřítko pro srovnávání nabídek, protože zohledňuje i povinné poplatky a nezávisí na tom, jak dlouhé nabídky porovnáváte. Dopočítá ji RPSN kalkulačka.

Praktické pravidlo: mezi stejně dlouhými nabídkami se stejnou částkou stačí kterékoli z obou čísel, seřadí je stejně. Jakmile se liší splatnosti, používejte obě — delší úvěr může mít nižší RPSN, a přesto vyšší přeplatek. Nejdřív tedy rozhodněte o splatnosti podle rozpočtu, pak vybírejte nabídku podle RPSN a přeplatkem si ověřte, co rozhodnutí znamená v korunách.

Co přeplatek zvyšuje nad rámec úroku

Skutečný přeplatek u konkrétní nabídky nebývá jen úrok. Přidávají se poplatky za sjednání či vedení a často pojištění schopnosti splácet — a všechny měsíční položky násobí právě délka splácení. Stokoruna pojistného měsíčně znamená 4 800 Kč za čtyři roky, ale 9 600 Kč za osm let. Delší splatnost tedy prodražuje i náklady, které se sazbou nesouvisejí.

Při porovnávání variant proto do úvahy přibalte všechno, co se platí měsíčně. Kalkulačka záměrně počítá jen úrokovou část, aby srovnání délek zůstalo čisté — poplatkové položky si k výsledku přičtěte podle sazebníku konkrétní nabídky: měsíční částka krát počet měsíců dané varianty.

Jak přeplatek srazit, když už splácíte

Rozhodnutím o splatnosti nic nekončí. Přeplatek běžící půjčky snižuje každá mimořádná splátka a úplné předčasné doplacení — u spotřebitelských úvěrů na ně máte zákonné právo s limitovanou náhradou. Kolik dřívější doplacení ušetří, spočítá kalkulačka předčasného splacení.

Druhá cesta vede přes sazbu: pokud dnešní nabídky leží znatelně pod tou vaší, porovnejte starou a novou půjčku v kalkulačce refinancování. A pozor na kombinaci obou směrů špatně uchopenou: refinancování s nataženou splatností umí přeplatek zvýšit i při nižší sazbě.

Kdy je vyšší přeplatek rozumná volba

Nejnižší přeplatek není vždy nejlepší rozhodnutí pro konkrétní domácnost. Splátka napnutá na hranici možností zvyšuje riziko prodlení — a upomínky, sankce a pokažená platební historie stojí víc než pár tisíc rozdílu v přeplatku. Držet splátku níž a splatnost delší je legitimní, pokud jde o vědomé rozhodnutí podložené čísly, ne o pohodlnost.

Dobrý kompromis vypadá takto: splátka, po jejímž odeslání zbývá v rozpočtu rezerva na horší měsíc, a k tomu nejkratší splatnost, která tuhle podmínku splní. Jak velkou rezervu držet a kde, rozebírá stránka o finanční rezervě — a mimořádné splátky pak přeplatek douberou, kdykoli se rozpočtu zadaří.