Index transparentnosti Půjčkárny: metodika a žebříček

Srovnávat půjčky podle výhodnosti je past. Cena se mění s každou úpravou sazebníku, závisí na částce, splatnosti i na bonitě konkrétního žadatele — a žebříček, který ji tvrdí změřit, je zastaralý v okamžiku zveřejnění. Půjčkárna proto neměří, kdo půjčuje levně. Měří, kdo o svých podmínkách mluví otevřeně.

Rozdíl je praktický. Když poskytovatel uvádí RPSN u produktu, má sazebník na dvě kliknutí z úvodní stránky a v dokumentech vzorovou smlouvu, dokážete si jeho nabídku posoudit sami a za pár minut. Když totéž tají nebo vydává až na vyžádání, zbývá vám důvěra v reklamu. Index tenhle rozdíl převádí do čísla, které se dá ověřit a zopakovat.

Hodnocení tedy nemá ambici říct, kterou půjčku si vzít. Nemá ani ambici posoudit kvalitu služeb, rychlost vyřízení nebo vstřícnost podpory — nic z toho není binárně ověřitelné z veřejných zdrojů. Index odpovídá na jednu úzkou otázku: kolik z toho, co potřebujete k rozhodnutí, dá poskytovatel k dispozici sám od sebe?

Z toho plyne i to, co ze skóre nevyčtete. Nízké číslo neznamená, že jde o nelegální firmu — všechny subjekty katalogu mají oprávnění ČNB, jinak by v něm nebyly. Vysoké číslo naopak není známkou dobré nabídky. Je to měřítko jedné vlastnosti, ne celkový verdikt.

Body jsou rozdělené podle toho, jak moc daná informace ovlivňuje rozhodnutí před podpisem. Nejvíc váží licence a cena úvěru, nejméně detaily, které si lze dohledat i jinde. Uvnitř každé složky se hodnotí jednotlivé binární kontroly — buď je údaj veřejný, nebo se body nepřipisují. Nic mezi tím, žádné částečné uznání za snahu.

Nejtěžší složka, protože bez licence nemá zbytek smysl. Deset bodů dostane subjekt za to, že je v registru ČNB dohledatelný, pět za shodu IČO a názvu s tím, co uvádí na webu, a pět za aktivní oprávnění. Údaje bereme z registru, ne ze sebeprezentace firmy. Všech 36 hodnocených subjektů má tuto složku plnou — katalog stavíme z registru ČNB, takže jinak by v něm subjekt nebyl.

Deset bodů za RPSN uvedenou u produktu a deset za veřejný reprezentativní příklad. RPSN sčítá úrok i povinné poplatky, takže je to jediné číslo, kterým jdou dvě nabídky poctivě porovnat; reprezentativní příklad ukazuje, co znamená v korunách. Poskytovatel, který obojí zveřejní až po vyplnění žádosti, vás nutí rozhodovat se poslepu.

Deset bodů za sazebník dostupný do dvou kliknutí z úvodní stránky, pět za to, že je otevřený a ne až na vyžádání. Poplatky rozhodují o celkové ceně víc, než se čeká — upomínky, změna splátkového kalendáře nebo předčasné doplacení mohou přidat tisíce. Právě tady katalog ztrácí body nejčastěji: souhrnný přehled poplatků chybí 15 subjektům.

Všech deset bodů za výslovně uvedené podmínky předčasného splacení. Právo splatit úvěr dřív má spotřebitel ze zákona (§ 117 zákona č. 257/2016 Sb.) a poskytovatel si smí naúčtovat jen omezenou náhradu nákladů. Že to jde, ale poskytovatel o tom mlčí, je rozdíl — a tenhle bod ho pojmenovává.

Deset bodů za výslovně uvedenou výši sankcí nebo mechanismus jejich výpočtu. Cenu půjčky, která se splácí podle plánu, zná každý; cenu půjčky, u které vypadne jedna splátka, málokdo. Přitom právě tohle číslo rozhoduje v okamžiku, kdy se dostanete do potíží. Poskytovatel, který ho zveřejní předem, vám dává šanci počítat s nejhorším scénářem.

Pět bodů za IČO a sídlo v patičce webu, pět za funkční kontakt. Jde o nejzákladnější prověření: bez IČO nedohledáte firmu v registru a bez kontaktu nemáte kam poslat reklamaci. Kritérium vykládáme doslova (viz níže), takže body tu ztrácí 21 z 36 hodnocených subjektů, velké banky nevyjímaje.

Pět bodů za vzorovou smlouvu ke stažení, pět za veřejné obchodní podmínky. Smlouvu si přečíst před podpisem je základ opatrnosti — jenže když ji dostanete až k podpisu, na čtení nezbývá klid. Neúplně tuto složku plní 18 subjektů katalogu; nejčastěji chybí právě vzorová smlouva.

Jediná složka, která se strhává. Pět bodů dostane každý, kdo na webu neslibuje půjčku „každému bez posouzení". Takový slib je v přímém rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., který poskytovateli ukládá posoudit úvěruschopnost žadatele — kdo tvrdí opak, buď zákon obchází, nebo klame v reklamě. Složka má jen pět bodů záměrně: měří jednu konkrétní věc, ne celkovou serióznost.

V celém katalogu ji nesplňuje jediný subjekt. Emma´s credit s.r.o. láká nadpisem „Každému ve věku od 18 let" doplněným výzvou k podání žádosti — tedy slibem, jehož jedinou podmínkou je věk. Že web jinde korektně popisuje nahlížení do registru i možnost zamítnutí, hodnocení nemění: rozpor mezi tím, co firma slibuje v marketingu a co uvádí v předsmluvních informacích, je sám o sobě signál, na který tato složka míří.

Postup je vždy stejný a záměrně nudný. Nejdřív subjekt dohledáme v registru regulovaných subjektů ČNB a z něj — ne z webu firmy — převezmeme typ subjektu, IČO a stav oprávnění. Odtud plyne složka první. Teprve pak jdeme na web poskytovatele a procházíme zbylých sedm složek kontrolu po kontrole.

U každé kontroly hledáme doklad, ne dojem. Otázka nezní „působí ten web důvěryhodně", ale „je RPSN na produktové stránce, ano, nebo ne". Když údaj nenajdeme, ověřujeme podruhé a nezávisle; teprve pak se body nepřipisují. Nález si zapisujeme i s adresou stránky, na které jsme ho viděli, takže každé skóre má dohledatelnou stopu — najdete ji v profilu poskytovatele v bloku Zdroje a ověření.

Výsledek se ukládá do datové vrstvy webu spolu s rozpadem na složky, datem ověření a poznámkami k tomu, proč konkrétní body chybí. Stránky pak skóre jen zobrazují — texty profilů si s ním nemohou protiřečit, protože čtou z téhož zdroje. Když se rozejde poznámka a číslo, je to chyba dat, kterou opravíme; nikdy ne názor redakce proti vlastnímu měření.

Celý postup je navržený tak, aby ho zopakoval kdokoli. Nepotřebujete k tomu nic než prohlížeč a půl hodiny času — návod, jak si stejné kontroly projít u konkrétní firmy, popisuje stránka jak ověřit poskytovatele. Když vám vyjde něco jiného než nám, chceme to vědět.

Tři kritéria vykládáme přísněji, než by poskytovatelé nejspíš čekali. Píšeme to otevřeně, protože bez toho si lze nulu u firmy, která údaj někde zveřejňuje, vyložit jako chybu v datech. Není to chyba — je to důsledek toho, že kritérium musí zůstat binární a ověřitelné, jinak se z Indexu stane názor.

IČO a sídlo v patičce. Kritérium zní doslova „v patičce". Když firma uvádí IČO až na stránce s kontakty, body nepřipisujeme, i když je to jen jedno kliknutí. Kdybychom uznali „patičku nebo kontakty", museli bychom vzápětí řešit, jestli se počítají i tři kliknutí — a hranice by přestala být ověřitelná. Důsledek je viditelný: body tu ztrácí i řada velkých bank.

Sazebník jako souhrnný přehled. Sazebníkem rozumíme jeden dokument nebo stránku, kde jsou poplatky pohromadě. Poplatky rozeseté po článcích obchodních podmínek, vtělené do textu smlouvy nebo dostupné až po přihlášení do klientské zóny se nezapočítávají. Důvod je praktický: smysl sazebníku je, že si cenu přečtete najednou a před podpisem, ne že ji poskládáte z pěti dokumentů.

Obchodní podmínky jako samostatný dokument. Body za veřejné obchodní podmínky dostane ten, kdo je má jako dokument tak označený. Pokud poskytovatel obchodní podmínky nepoužívá a totéž nese vzorová smlouva, nezapočítáme jeden dokument dvakrát — dostane body za smlouvu a za podmínky ne.

Ne u každého subjektu dopadne ověření stejně čistě, a tak skóre nese vedle čísla i stav. Rozlišujeme tři.

Ověřeno. Všechny kontroly proběhly v plném rozsahu, skóre platí tak, jak je uvedené, a subjekt je v žebříčku.

Částečně ověřeno. Skóre platí, ale část kontrol nešla ověřit strojově — typicky proto, že se úvodní stránka vykresluje až v prohlížeči nebo že jsou podmínky zamčené v needitovatelném PDF. V takovém případě hodnotíme konzervativně: co jsme nemohli doložit, body nedostává. Skóre proto může být spíš podhodnocené než nadhodnocené. Takových subjektů je v katalogu 4 a v žebříčku je poznáte podle odznaku.

Mimo hodnocení Indexu. Web subjektu plošně blokuje automatické ověřování, takže kontroly nešlo provést vůbec. Blokace robotů ale není známkou netransparentnosti — pro člověka v prohlížeči takový web funguje normálně. Přidělit skóre by v tomhle případě znamenalo trestat firmu za technické opatření, se kterým naše metodika nepočítá. Takový subjekt proto skóre nedostává a do žebříčku se nezařazuje; v katalogu zůstává, protože jeho licenci i stabilní údaje z registru ČNB ověřené máme.

Mimo hodnocení jsou aktuálně 3 z 40 subjektů katalogu: Banka CREDITAS a.s. a Československá obchodní banka, a. s. a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Licenci i stabilní údaje z registru ČNB ověřené mají — chybí jim jen skóre.

Samostatnou skupinou je CreditPortal, a.s.: tento subjekt už nové spotřebitelské úvěry neposkytuje a v registru ČNB nefiguruje. Profil zůstává v katalogu kvůli lidem, kteří firmu stále splácejí nebo si ji ověřují, ale do žebříčku nepatří — poslední naměřené skóre se s aktivními poskytovateli neporovnává.

Katalog má 40 subjektů, z toho 36 se skóre. Průměr vychází na 87,4 bodu, rozpětí sahá od 65 do 100; plný počet má 5 subjektů. Shodné skóre znamená shodné pořadí — Index nenese žádné další kritérium, kterým by šlo mezi rovnými rozhodovat, a vymýšlet si ho jen kvůli pěknému seřazení by bylo proti smyslu celé metodiky.

Nejužitečnější je žebříček ve chvíli, kdy už víte, jaký produkt chcete, a vybíráte mezi několika firmami. Skóre vám napoví, u koho si podmínky ověříte za minutu a u koho strávíte půl hodiny hledáním. To je reálná úspora času — a hlavně menší riziko, že něco podepíšete, aniž byste to celé viděli.

Naopak nedává smysl číst žebříček shora dolů jako seznam, kde nahoře je „ten nejlepší". Rozdíl mezi devadesáti a pětadevadesáti body může být jediná chybějící vzorová smlouva; rozdíl v ceně úvěru mezi týmiž dvěma firmami může být několik procent RPSN — a to Index neměří. Skóre je vstupní filtr, ne rozhodnutí.

Zajímavý je i pohled na složky. Firma s vysokým celkovým skóre, která ztrácí body zrovna u sankcí z prodlení, vám o sobě řekne něco konkrétního: cenu běžného splácení najdete, cenu potíží ne. Proto v profilu poskytovatele neuvádíme jen souhrn, ale i rozpad na jednotlivé složky a poznámky, proč body chybí.

A ještě jedna věc: typ subjektu skóre nepředurčuje. Banky mají průměr o pár bodů vyšší než nebankovní společnosti, ale plný počet má z obou skupin několik firem a nejnižší skóre katalogu drží banka. Otevřenost není otázka velikosti ani licence — je to rozhodnutí, jak se k zákazníkovi chovat.

Kolem každého hodnocení vznikají zkratky, a tak je lepší je pojmenovat rovnou. Vysoké skóre není doporučení. Půjčkárna nikomu neradí, u koho si má půjčit, a Index na tom nic nemění — je to popis vlastnosti, ne rada.

Vysoké skóre není záruka levné půjčky. Otevřenost a cena spolu přímo nesouvisí. Firma může poctivě zveřejnit všechno včetně vysoké RPSN a dostat plný počet bodů — právě proto, že nic netají. Cenu posuzujte podle RPSN a celkové částky k vrácení, ne podle skóre.

Nízké skóre neznamená podvod. Všechny subjekty katalogu mají oprávnění ČNB. Nižší číslo říká, že si informace budete muset dohledat sami, případně si o ně napsat — ne že je firma nelegální. Skutečné varovné signály, jako je platba předem nebo chybějící zápis v registru, rozebírá sekce bezpečné půjčování.

Skóre neplatí navždy. Váže se k datu ověření uvedenému u každého záznamu. Poskytovatel mohl mezitím sazebník doplnit i stáhnout; proto u konkrétního rozhodnutí vždy platí to, co vidíte na jeho webu dnes, ne to, co jsme viděli my.

Kompletní revizí prochází Index nejméně jednou ročně: znovu se ověřuje každý subjekt, každá složka a zápis v registru ČNB. U nejsledovanějších poskytovatelů kontrolujeme binární kritéria zhruba jednou za půl roku, protože právě u nich má neaktuální údaj největší dopad. Ke každému skóre proto patří datum ověření — bez něj by číslo tvrdilo víc, než ví.

Součástí revize je i otázka, jestli subjekt vůbec pořád půjčuje. Poskytovatel, který přestal přijímat nové žádosti, z katalogu odchází a nahradí ho jiný z registru ČNB; profil firmy, u které si půjčit nelze, nikomu nepomůže. Stejně tak reagujeme na přejmenování, změnu domény nebo převod na jiný subjekt — katalog má odpovídat trhu, ne jeho loňské podobě.

Když se metodika změní, změníme ji pro všechny naráz a napíšeme to sem. Nikdy nepřepočítáme jeden subjekt podle nových pravidel a zbytek necháme podle starých — tím by se žebříček stal nesrovnatelným sám se sebou. Jak pracujeme se zdroji a datováním na zbytku webu, popisuje metodika Půjčkárny.

Hodnocení stojí na tom, co jsme na webu poskytovatele k danému dni našli. Mohli jsme něco přehlédnout, dokument mohl být dočasně nedostupný nebo schovaný jinde, než metodika hledá. Proto má každý hodnocený subjekt právo na opravu podkladů — a nejde o formalitu, ale o standardní součást revize.

Postup je jednoduchý. Napište nám, které složky se podnět týká a kde je údaj veřejně dostupný. Tvrzení prověříme proti primárnímu zdroji: webu poskytovatele nebo registru ČNB. Pokud jsme se spletli, skóre opravíme, doplníme nové datum ověření a poznámku upravíme tak, aby odpovídala skutečnosti. Pokud jsme se nespletli, vysvětlíme, podle jakého kritéria body nepadly — a výklad kritéria nezměníme kvůli jednomu subjektu, protože by pak přestal platit pro ostatní.

Co naopak neděláme: skóre neupravujeme na základě spolupráce, inzerce ani jakékoli platby. Pořadí v žebříčku si nelze koupit a nabídka výměny za lepší umístění je jediný podnět, na který neodpovídáme. Jak se web financuje a proč to obsah neurčuje, rozvádí stránka jak vyděláváme.

Podněty k Indexu posílejte na kontakt @ smach.cz . Stejnou cestou nám dejte vědět, když narazíte na nesrovnalost jako čtenář — pár minut vašeho času může opravit údaj, který uvidí tisíce lidí po vás.