Efektivní úroková míra: skutečný roční úrok
Efektivní úroková míra odpovídá na otázku, kolik úrok skutečně stojí za rok, když se nepřipisuje jen jednou ročně, ale třeba každý měsíc. U půjček se úrok obvykle počítá a přičítá častěji než jednou za rok, a právě tehdy se rozchází číslo na papíře se skutečností. Nominální úroková sazba říká základní roční procento; efektivní míra ho přepočítá tak, aby zahrnula i to, že z už připsaného úroku se dál úročí.
Rozdíl vzniká takzvaným složeným úročením. Když se úrok připíše k jistině po měsíci, další měsíc už se úročí nepatrně vyšší částka — a takto se malé přírůstky během roku nasčítají. Proto je efektivní míra vždy o kousek vyšší než nominální sazba se stejným procentem, pokud se úročí častěji než jednou ročně.
Jak se efektivní míra počítá
Vychází z nominální roční sazby a z počtu období, ve kterých se úrok připisuje. Nominální sazba se vydělí počtem období, přičte se jednička, výsledek se umocní počtem období za rok a nakonec se jednička zase odečte. Zjednodušeně: čím víc období, tím větší efekt složeného úročení a tím výš se efektivní míra dostane nad nominální sazbu. Roční připisování rozdíl nedělá — tam se obě čísla rovnají.
Ilustrativní příklad
Půjčka má nominální sazbu 12 % ročně a úrok se připisuje měsíčně. Měsíční díl sazby je 1 %; po dvanácti měsících složeného úročení vyjde efektivní míra zhruba 12,7 %, tedy o něco víc než uvedených 12 %. Kdyby se stejná sazba úročila jen jednou za rok, efektivní míra by zůstala rovných 12 %. Čísla jsou zjednodušená a slouží k vysvětlení principu.
Efektivní míra, nebo RPSN?
Obě čísla míří na skutečnou cenu, ale nejsou totéž. Efektivní úroková míra pracuje jen se samotným úrokem a četností jeho připisování — poplatky do ní nevstupují. RPSN jde dál: k úroku přičítá i povinné poplatky a přepočítává vše na roční základ, takže lépe vystihuje celkovou cenu půjčky. Pro srovnání dvou nabídek je proto praktičtější RPSN; efektivní míra pomáhá hlavně pochopit, proč častější úročení zdražuje. Jak z RPSN vyčíst, která nabídka je dražší, rozebírá průvodce co je dobrá RPSN. Význam dalších pojmů z nabídek najdete ve slovníku pojmů.
Kde se s efektivní mírou setkáte
Na efektivní úrokovou míru nenarazíte jen u půjček. Stejným principem se počítá i výnos u spořicích a termínovaných vkladů: když se úrok připisuje měsíčně nebo čtvrtletně, skutečné roční zhodnocení je o kousek vyšší než nominální sazba, protože z připsaného úroku se dál úročí. U úvěru funguje totéž obráceně — častější úročení cenu mírně zvedá. Prakticky je efektivní míra užitečná ve chvíli, kdy porovnáváte dva produkty se stejnou sazbou, ale různou frekvencí úročení. Bez přepočtu byste je srovnávali podle čísla, které o skutečné ceně nebo výnosu neříká vše; efektivní míra je převede na společný roční základ a ukáže, který je doopravdy dražší nebo výnosnější. U spotřebitelských úvěrů ovšem ani ona nestačí sama o sobě — protože nepočítá s poplatky, zůstává pro srovnání celkové ceny hlavním měřítkem RPSN, do níž poplatky vstupují.
Na co si dát pozor
Nebezpečné je srovnávat dvě sazby, aniž víte, jak často se u nich úročí a co kromě úroku ještě platíte. Nominální sazba 12 % s měsíčním úročením a poplatky vyjde dráž než stejných 12 % bez poplatků a s ročním připisováním, přestože procento je na první pohled totožné. Proto se u každé nabídky dívejte nejen na sazbu, ale i na p. a. a hlavně na RPSN — teprve dohromady řeknou, kolik půjčka opravdu stojí.