Půjčka bez registru: sliby inzerátů vs. realita

Formulace míří na konkrétní obavu: že jediný starý záznam zavírá dveře u všech poskytovatelů. Obava je pochopitelná a marketing na ni cíleně odpovídá — slibuje, že se nikdo nebude dívat. Skutečnost je pestřejší a v mnoha ohledech příznivější, než jak ji inzerát líčí.

Nejčastější a zcela legální význam je ten, že se poskytovatel nedívá do všech registrů. Členství v nich je dobrovolné a jednotlivé instituce se liší: banky sdílejí data především v bankovním registru, nebankovní společnosti v nebankovním. Firma tedy může pravdivě říct, že do bankovního registru nenahlíží — a přitom se dívá jinam a příjem prověřuje.

Druhý význam je věcné sdělení, že poskytovatel pracuje i s žadateli, kteří mají v historii záznam. To je běžná praxe části nebankovního trhu a není na ní nic nezákonného. Znamená to vyšší riziko na straně věřitele, které se promítá do ceny úvěru, ne že by prověření odpadlo.

A třetí význam je ten problematický: slib peněz komukoli bez jakéhokoli posouzení. Takovou nabídku licencovaný poskytovatel dát nesmí, protože by porušila § 86. Když ji tedy vidíte v nejtvrdší podobě, není to nálezené vstřícnější místo na trhu — je to signál, že subjekt buď zákon nedodržuje, nebo vůbec žádnou půjčku poskytnout nehodlá.

Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá poskytovateli v § 86 posoudit úvěruschopnost žadatele před uzavřením smlouvy. Posouzení má vycházet z nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací — tedy z údajů o příjmech a výdajích, z ověřitelných podkladů a zpravidla i z databází o dosavadním splácení. Poskytovatel smí úvěr poskytnout jen tehdy, když z posouzení vyplyne, že žadatel bude schopen splácet.

Podstatné je, že jde o povinnost poskytovatele, ne o vaše právo. Nemůžete se jí vzdát, i kdybyste chtěli, a písemný souhlas s vynecháním prověření nemá právní účinek. Tenhle detail vysvětluje, proč nabídky slibující peníze zcela bez posouzení nemohou pocházet od firmy, která na trhu působí legálně — nejde o obchodní rozhodnutí, ale o zákonnou hranici.

Smysl pravidla je ochranný a stojí za to ho brát vážně i z vlastního pohledu. Posouzení má zabránit tomu, aby lidé dostávali úvěry, které neunesou. Odmítnutí je proto nepříjemné, ale nese informaci: podle podkladů, které poskytovatel měl, by splátky rozpočet nezvládl. Obcházet takový výsledek hledáním věřitele bez pravidel znamená sázet na to, že se posouzení mýlilo.

Jaké údaje do posuzování vstupují a co konkrétně rozhoduje o výsledku, rozebírá sekce registry a bonita, krok za krokem pak stránka jak probíhá posouzení úvěruschopnosti. Zákonný rámec spotřebitelských úvěrů jako celek pak popisuje stránka spotřebitelský úvěr.

Věta „mám záznam v registru" je nepřesná, protože registrů je víc a každý obsahuje něco jiného. Bez téhle znalosti se nedá odhadnout, co vlastně poskytovatel uvidí:

Tyhle dvě formulace vypadají podobně, ale znamenají opak. „Bez registru" slibuje, že prověření neproběhne — a to je u licencované firmy nemožné. „I se záznamem" říká, že prověření proběhne a záznam v historii nemusí automaticky vést k zamítnutí. První je slib, který nelze splnit, druhý popisuje běžnou praxi části trhu.

Právě druhá varianta bývá pro žadatele s minulostí zajímavá a stojí za to ji hledat cíleně. Řada nebankovních společností s oprávněním ČNB pracuje i s klienty, které banka odmítla. Posuzují stejné údaje, ale nastavují si jinou míru přijatelného rizika — a promítají ji do ceny. Vyšší RPSN u těchto nabídek tedy není trest, ale ocenění rizika, které věřitel podstupuje.

S tím souvisí i nejčastější nedorozumění o registrech. Nejsou to seznamy dlužníků, ale databáze úvěrové historie, které obsahují i pozitivní záznamy. Řádně splácený a splacený úvěr v nich pracuje ve váš prospěch — dokládá, že závazky zvládáte. Čistá historie bez jakéhokoli záznamu proto nemusí být lepší pozice než historie s doloženým splácením.

Co posouzení skutečně komplikuje, je aktivní prodlení, vysoký poměr splátek k příjmu a několik souběžných úvěrů. To jsou věci, se kterými se dá pracovat — na rozdíl od snahy najít věřitele, který se nedívá nikam. Kolik z příjmu na splátky reálně zbývá, ukáže kalkulačka rodinného rozpočtu; orientační odhad únosné výše nabídne kolik si můžu půjčit.

Zákon s touhle situací počítá a následky přenáší na poskytovatele. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená bez posouzení úvěruschopnosti je neplatná a spotřebitel vrací pouze jistinu, a to v době přiměřené svým možnostem. Poskytovatel tedy přichází o úrok i o možnost vymáhat splátky podle původního rozvrhu.

Znít to může jako výhoda pro dlužníka, ale stavět na tom je špatný nápad. Neplatnosti se musíte dovolat a zpravidla ji provází spor, jehož výsledek není jistý a který stojí čas i nervy. Mezitím máte doma závazek, o kterém posouzení nikdy neřeklo, jestli ho unesete — a právě to bývá skutečný problém, ne otázka úroku.

Praktičtější je proto dívat se na pravidlo jako na test kvality nabídky. Poskytovatel, který posouzení bere vážně, chrání i sebe; ten, který ho vynechává, počítá s tím, že se nebudete bránit. Nabídka postavená na tom, že prověření odpadne, tak nevypovídá o vaší šanci na úvěr, ale o tom, jak se druhá strana staví k pravidlům.

Pokud máte podezření, že poskytovatel povinnosti nedodržel, obraťte se na Českou národní banku, která nad trhem spotřebitelských úvěrů vykonává dohled. Spory o konkrétní smlouvu řeší finanční arbitr, u kterého je řízení pro spotřebitele bezplatné.

Nejrychlejší způsob, jak si inzertní formulace přeložit, je postavit je vedle toho, co v praxi platí. Tabulka slouží jako výklad, ne jako nabídka — žádnou z formulací v levém sloupci web nepoužívá jako vlastní slib.

Ilustrativní příklad. Úvěr 60 000 Kč na 36 měsíců při obecné sazbě 9,9 % p.a. znamená splátku přibližně 1 933 Kč a celkem zaplatíte zhruba 69 600 Kč. Tentýž úvěr při sazbě 29,9 % p.a. vychází na splátku kolem 2 544 Kč a celkem přibližně 91 600 Kč. Rozdíl mezi oběma cestami je asi 22 000 Kč. Sazby jsou obecné, zvolené pro názornost, a nepatří žádné konkrétní firmě.

Příklad ukazuje, co znamená cena rizika. Žadatel se záznamem se zpravidla dostane k druhému číslu, protože věřitel počítá s vyšší pravděpodobností potíží. Nejde tedy o postih za minulost, ale o promítnutí rizika do sazby — a o důvod, proč se vyplatí posuzovat i to, jestli s žádostí nepočkat, dokud se pozice nezlepší.

Z rozdílu plyne i praktický závěr o tom, kam napřít úsilí. Hledání poskytovatele, který se nedívá, přinese v lepším případě dražší úvěr; vyrovnání staršího dluhu nebo odstup několika měsíců bez nových žádostí umí posunout nabídku výrazně blíž prvnímu sloupci. Vlastní čísla spočítá splátková kalkulačka, přeplatek pak kalkulačka přeplacení.

U nabídek stavěných na slibu „bez registru" se opakuje několik znaků. Každý z nich sám o sobě stačí k tomu, abyste jednání ukončili:

Užitečnější než hledat věřitele, který se nedívá, je zjistit, co přesně o vás registry vedou. Postup je jednoduchý a většinu kroků zvládnete sami:

Když je úvěr pro vás momentálně obtížně dostupný, existují cesty, které nevyžadují obcházení pravidel: