Degresivní splácení: klesající splátky v praxi

Degresivní splácení je model, u kterého splátka nezůstává stejná, ale v čase klesá. Princip je přímočarý: jistinu splácíte každý měsíc stejným dílem a úrok se počítá vždy z toho, co ještě dlužíte. Jak dluh klesá, klesá i úrok — a s ním celá splátka. První splátka je proto nejvyšší, poslední nejnižší.

Tím se liší od nejrozšířenějšího způsobu, kterým je anuita se stále stejnou splátkou. U degresivního splácení jistina ubývá rychleji, protože od začátku splácíte stejný pevný díl, ne jen malý zbytek po odečtení úroku. Rychlejší úbytek jistiny znamená méně naběhlých úroků — a tedy nižší celkový přeplatek.

Jak se degresivní splátka skládá

Každá splátka má dvě části: pevný díl jistiny a úrok ze zbývajícího dluhu. Díl jistiny se nemění, ale úrok se každý měsíc počítá z nižšího zůstatku, takže postupně klesá. Součet — tedy celá splátka — proto měsíc od měsíce klesá. Nejlépe je to vidět v umořovacím plánu, který u každé splátky ukáže, kolik jde na jistinu a kolik na úrok.

Ilustrativní příklad

Úvěr 120 000 Kč splácíte 24 měsíců degresivně. Jistina se umořuje po 5 000 Kč měsíčně; k tomu se přičítá úrok ze zbývajícího dluhu. První splátka je tak 5 000 Kč plus úrok ze 120 000 Kč — nejvyšší ze všech. Poslední je 5 000 Kč plus úrok už jen z 5 000 Kč — nejnižší. Anuita by držela celou dobu stejnou splátku, ale na úrocích byste u ní zaplatili víc. Příklad je zjednodušený a slouží k vysvětlení principu; čísla si ověříte ve splátkové kalkulačce.

Kde se s degresivním splácením setkáte

U běžných spotřebitelských půjček je standardem anuita, takže degresivní splácení potkáte spíš u specifických úvěrů. Objevuje se u části hypoték a úvěrů na bydlení, kde si klient může způsob splácení zvolit, a u podnikatelských úvěrů, kde jde především o co nejnižší úrokové náklady. Nabídnout ho mohou i u větších účelových úvěrů. Společné mají tyto případy jedno: vyšší splátku na začátku výměnou za menší celkový přeplatek a rychlejší úbytek dluhu. U menších spotřebitelských půjček se s ním nesetkáte často — poskytovatelé i klienti obvykle preferují předvídatelnou, stále stejnou splátku, kterou nabízí anuita, protože se s ní snáz plánuje rozpočet. Pokud vám ale poskytovatel dá na výběr, stojí za to obě varianty porovnat na číslech: rozdíl v přeplatku i v zátěži prvních měsíců bývá dobře vidět ve splátkové kalkulačce.

Komu dává smysl

Degresivní splácení se vyplatí tomu, kdo vyšší splátky na začátku unese a chce ušetřit na úrocích i rychleji umazávat dluh. Náročnější je právě start: v prvních měsících zaplatíte nejvíc, což musí rozpočet zvládnout. U spotřebitelských půjček bývá standardem anuita, degresivní model je častější u úvěrů, kde jde o co nejnižší přeplatek. Který způsob je pro vás vhodnější, poznáte porovnáním splátky a celkové ceny — obojí spočítá splátková kalkulačka. Význam dalších pojmů najdete ve slovníku pojmů.