SOLUS: co eviduje a jak zjistit svůj záznam

SOLUS není samostatná firma, která by vedla jeden velký seznam dlužníků. Jde o zájmové sdružení právnických osob — tedy o uskupení firem, které se dohodly, že si budou vzájemně sdílet informace o platební morálce svých klientů. Sdružení k tomu provozuje několik oddělených registrů a stará se o jejich technický provoz a pravidla. Když tedy někdo řekne, že „je v SOLUSu“, myslí tím záznam v některém z registrů, které toto sdružení spravuje.

Tím se SOLUS zásadně liší od dvou úvěrových registrů, se kterými se v Česku setkáte nejčastěji. Bankovní registr BRKI a nebankovní registr NRKI jsou úvěrové registry provozované společnostmi ze skupiny CRIF a evidují úvěrovou historii — kdo si co půjčil a jak to splácí. Vedou pozitivní i negativní záznamy a jejich logika je jednotná: sledují smluvní úvěrové vztahy. SOLUS je oproti tomu sdružení napříč obory, které vzniklo primárně proto, aby členské firmy varovalo před klienty, kteří neplatí.

Zjednodušeně řečeno: BRKI a NRKI odpovídají na otázku „jakou má člověk úvěrovou historii“, kdežto SOLUS spíš na otázku „má tento člověk někde neuhrazený závazek po splatnosti“. Obě odpovědi věřitele zajímají, ale míří na něco jiného — a právě rozdílná povaha záznamů je důvodem, proč se do jednoho dostanete kvůli půjčce a do druhého klidně kvůli nezaplacené faktuře od operátora. Souvislosti mezi jednotlivými registry přehledně popisuje také stránka o tom, co jsou registry dlužníků.

Podstatný je i princip vzájemnosti, na kterém sdružení stojí. Členské firmy do registrů nejen nahlížejí, ale zároveň do nich samy hlásí údaje o svých klientech. Je to výměna typu něco za něco: kdo chce vidět, jestli má nový zákazník nezaplacené závazky jinde, musí sám poskytovat informace o platební morálce svých klientů. Právě díky tomuto vzájemnému sdílení může operátor při uzavírání smlouvy o tarifu zohlednit, že žadatel neplatí věřiteli, a věřitel naopak, že žadatel dluží za energie. Registry tak nefungují jako jednosměrný seznam, ale jako oboustranná databáze, kterou členové společně naplňují i využívají.

Protože je SOLUS sdružení, a ne jeden registr, člení své databáze podle typu subjektu a povahy údaje. Z pohledu běžného spotřebitele jsou podstatné především tyto:

• Registr fyzických osob — eviduje neuhrazené závazky lidí, kteří vystupují jako spotřebitelé. Sem míří většina záznamů, které se dotýkají běžného žadatele o půjčku.
• Registr IČ — týká se podnikatelů a právnických osob, tedy závazků spojených s podnikatelskou činností a identifikačním číslem.
• Pozitivní registr — vede údaje o řádně plněných závazcích, tedy nikoli jen o tom, co dlužník neuhradil, ale i o bezproblémovém splácení.
• Registr neplatičů — samotné jádro negativní evidence, tedy přehled závazků po splatnosti, které klient neuhradil.

Sdružení provozuje i další, pomocné databáze zaměřené například na prevenci podvodů či na údaje třetích stran, ale pro pochopení, proč vás věřitel v SOLUS „vidí“, si vystačíte s výše uvedeným rozdělením. Podstatné je, že jednotlivé registry mají vlastní pravidla a že se do nich hlásí jen členské firmy sdružení — nikdo mimo tento okruh do databází nezapisuje a nemá do nich přístup.

Klíč k pochopení SOLUS leží v tom, kdo do jeho registrů hlásí. U bankovního registru jsou to banky, u nebankovního nebankovní věřitelé — v obou případech tedy poskytovatelé úvěrů. SOLUS ale sdružuje firmy z více oborů najednou. Mezi jeho členy patří:

• banky a nebankovní věřitelé — například Raiffeisenbank, Air Bank či Home Credit;
• mobilní operátoři — typicky O2 a T-Mobile;
• dodavatelé energií — mimo jiné ČEZ Prodej, E.ON nebo innogy;
• leasingové a splátkové společnosti.

Právě přítomnost operátorů a energetických firem vysvětluje, proč se člověk ocitne v SOLUS, aniž by si kdy vzal půjčku. Když necháte po splatnosti neuhrazenou fakturu za volání, internet nebo za elektřinu a plyn a firma je členem sdružení, může tento dluh po splatnosti nahlásit do registru stejně, jako by šlo o nesplácenou půjčku. Nejde přitom o žádnou půjčku ani úvěr — jde o neuhrazený závazek z běžné smlouvy o službě.

Tenhle mechanismus překvapuje víc lidí, než by čekali. Typický scénář vypadá takto: člověk změní operátora, přehlédne poslední fakturu za doběhnuté služby, upomínku nedostane nebo ji přehlédne — a o rok později narazí na zamítnutou žádost o půjčku s odůvodněním „záznam v registru“. Přitom celý problém stojí na pár stovkách za telefon. Právě proto se vyplatí registr při vyřizování financí prověřit dřív, než žádost podáte; obecný postup shrnuje stránka o kontrole registrů.

Těžiště SOLUS je negativní. Sdružení vzniklo hlavně proto, aby členské firmy chránilo před klienty, kteří neplatí, a jádrem jeho databází je proto evidence neuhrazených závazků po splatnosti. Když se mluví o „záznamu v SOLUSu“ v souvislosti se zamítnutou půjčkou, jde téměř vždy právě o tento negativní zápis — o závazek, který někdo neuhradil včas a v plné výši.

To ale neznamená, že sdružení eviduje výhradně dlužníky. Vedle registrů neplatičů provozuje i pozitivní registr, který zachycuje řádně plněné závazky. Pozitivní historie může naopak sloužit jako doklad spolehlivosti — ukazuje, že klient své smluvní vztahy plní bez prodlení. Váha pozitivního zápisu je ale u SOLUS z povahy věci menší než u čistě úvěrových registrů, protože sdružení bylo od začátku zaměřené na podchycení problémových závazků.

Pro běžného žadatele o půjčku z toho plyne jednoduché pravidlo: problém dělá aktivní negativní záznam. Neuhrazený závazek po splatnosti je to, co věřitel čte jako varovný signál. Řádně splacené smlouvy vám neuškodí a pozitivní historie vám může spíš pomoci, ale sama o sobě zdaleka nemá takovou váhu jako čistý štít bez dluhů po splatnosti.

Následující srovnání shrnuje, čím se SOLUS odlišuje od dvou úvěrových registrů. Rozdíly nejsou kosmetické — vyplývají z toho, že SOLUS je sdružení napříč obory, kdežto BRKI a NRKI jsou úzce zaměřené úvěrové registry.

Z tabulky je patrné, proč se váš záznam může v jednotlivých registrech lišit. Do BRKI a NRKI se dostanete kvůli úvěru a jeho splácení; do SOLUS se můžete dostat i kvůli neuhrazené faktuře za telefon nebo energie. Věřitel proto při posuzování žádosti často nahlíží do více registrů najednou, aby si udělal úplný obraz. Pokud si chcete projít všechny naráz, věnuje se tomu samostatná stránka o kontrole registrů.

Negativní záznam v SOLUS nevzniká automaticky první den po splatnosti. Do registru ho vkládá členská firma, u které dluh vznikl — tedy věřitel, operátor či dodavatel energie. Firma zpravidla nejdřív klienta upozorní a vyzve k úhradě; teprve když závazek zůstane neuhrazený, může ho jako závazek po splatnosti do registru nahlásit. Zápis tak není trestem, ale informací pro ostatní členy sdružení: tento klient měl závazek, který včas neuhradil.

Jakmile dluh uhradíte, záznam nezmizí okamžitě. Registry SOLUS pracují se zpožděním — informace o neuhrazeném závazku zůstává vedená po dobu, kdy je závazek aktivní, a ještě určitou stanovenou dobu po jeho úhradě. Přesná lhůta se u SOLUS řídí pravidly sdružení a může se lišit podle typu registru, proto ji tady neuvádíme jako pevné číslo — aktuální podmínky si ověřte přímo na webu sdružení SOLUS. Podstatné je vědět, že se se záznamem musí počítat i nějakou dobu poté, co je dluh vyrovnaný.

Z toho plyne praktický důsledek. Pokud plánujete žádat o půjčku a víte o starším dluhu po splatnosti, má smysl ho uhradit co nejdřív — nejen kvůli samotnému dluhu, ale i proto, aby začala běžet doba, po jejímž uplynutí záznam z registru zmizí. Čím dřív závazek vyrovnáte, tím dřív bude vaše historie ze SOLUS čistá.

Zapamatujte si přitom rozdíl mezi tím, kdo záznam vytváří, a tím, kdo ho vede. Sdružení SOLUS databázi provozuje, ale samotný obsah do ní vkládá členská firma. Když chcete záznam opravit nebo se ptáte, proč vznikl, prvním kontaktem bývá právě ta firma, u které dluh vznikl — ona ho nahlásila a ona ho také může jako uhrazený označit. Provozovatel registru vstupuje do hry tehdy, když se s firmou nedomluvíte nebo když jde o systémovou chybu. Tenhle rozdíl oceníte především ve chvíli, kdy záznam řešíte a potřebujete vědět, na koho se obrátit.

Negativní záznam v SOLUS je pro věřitele varovný signál. Firmy, které jsou členy sdružení nebo mají k jeho registrům přístup, do nich při posuzování žádosti nahlížejí a aktivní neuhrazený závazek po splatnosti čtou jako riziko. Neznamená to sice automatické zamítnutí — o výsledku rozhoduje věřitel podle svých pravidel a celkové situace žadatele — ale záznam schválení výrazně ztěžuje.

Váha záznamu se navíc liší podle toho, o jaký závazek jde a jestli je stále aktivní. Jeden starší, dávno uhrazený dluh, u kterého už doběhla lhůta, je něco jiného než několik aktivních neuhrazených závazků po splatnosti. Roli hraje i výše dluhu a to, jak dlouho je po splatnosti. Tomu, jak jednotliví věřitelé se záznamem pracují a co s ním zmůžete, se podrobně věnuje stránka o vlivu záznamu v registru na půjčku.

Z pohledu schvalitelnosti — tedy toho, jak velkou má vaše žádost šanci projít — rozebírá téma záznamů a zamítnutí specializovaně web predschvaleno.cz na stránce o SOLUS, který se zaměřuje právě na otázku, zda a za jakých podmínek půjčku dostanete. Naše stránka naopak zůstává u toho, co SOLUS je a jak si v něm ověříte svůj vlastní záznam.

Svůj záznam si u SOLUS zjistíte přímo u sdružení, které k tomu provozuje vlastní kanály nezávislé na úvěrových registrech. Základní cesty jsou dvě:

• SMS výpis — zažádáte o takzvaný SIN kód a výpis vyřídíte pomocí textové zprávy. Je to rychlá a dostupná cesta, jak se ke svému záznamu dostat.
• Online portál sdružení — po ověření totožnosti si výpis vyžádáte elektronicky přes web SOLUS; případně lze podat i písemnou žádost.

Důležité je nezaměňovat kanály. Pro bankovní a nebankovní registr se výpisy vyřizují přes portál kolikmam.cz provozovaný skupinou CRIF — pro SOLUS tenhle portál nepoužijete. SOLUS má vlastní systém a chcete-li vidět svůj záznam ze sdružení, musíte jít jeho cestou. Právo na jeden bezplatný přístup ke svým údajům jednou ročně, které vyplývá z pravidel ochrany osobních údajů, platí i u SOLUS; bezplatná cesta ale bývá pomalejší než rychlejší placené výpisy, a ceny jsou orientační a mění se — aktuální podmínky ověřte na webu sdružení.

Ve výpisu se zaměřte na to, jestli je vůbec nějaký záznam veden, čeho se týká a jaký má stav. Užitečné je vědět, kdo záznam nahlásil (banka, operátor, dodavatel energie), jaké je datum vzniku závazku a jestli je závazek stále aktivní, nebo už uhrazený a jen dobíhá lhůta. Právě tyhle detaily rozhodují o tom, jestli máte skutečný problém, který je třeba řešit, nebo jestli jde o starší, dávno vyrovnaný záznam, který sám doběhne. Bez výpisu zůstáváte v nejistotě a snadno si domýšlíte příčinu zamítnuté žádosti, která je přitom úplně jinde.

Podrobný postup krok za krokem, včetně toho, jak požádat o SIN kód a co ve výpisu hledat, najdete na samostatné stránce o výpisu ze SOLUS. Tady jde jen o rychlé rozcestí, abyste věděli, kudy se vydat.

Ne každý záznam je správný. Může se stát, že dluh je vedený omylem, byl už dávno uhrazen, ale nikdo to do registru nepromítl, nebo se týká úplně jiné osoby. Takový chybný nebo neaktuální údaj lze bezplatně reklamovat — buď u firmy, která ho nahlásila (tedy u operátora, dodavatele energie nebo věřitele), nebo přímo u provozovatele registru. Reklamaci sdružení prošetří a chybný záznam nechá opravit či odstranit. Právo na opravu nesprávných osobních údajů plyne z pravidel ochrany osobních údajů podle zákona č. 110/2019 Sb.

Něco úplně jiného je ovšem správný záznam. Ten za poplatek „vymazat“ nejde, ať slibuje kdokoli cokoli.

Rozdíl mezi legitimní reklamací chyby a podvodnou nabídkou „vymazání“ i to, jak takové nabídky rozpoznat, rozebírá podrobněji stránka o výmazu z registru. Pravidlo je jednoduché: opravit lze chybu, ne historii.

Nahlédnutí do registrů není libovůle věřitele, ale součást jeho zákonné povinnosti. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musí poskytovatel před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele — tedy jeho schopnost splácet. K tomu využívá mimo jiné informace z úvěrových registrů a registrů jako SOLUS. Záznam o neuhrazeném závazku je pro toto posouzení relevantní údaj a věřitel ho zohlední.

Z povinného posouzení úvěruschopnosti plyne i praktický důsledek pro to, jak číst reklamní sliby. Pokud vám nějaká firma nabízí půjčku „bez registru“ nebo „bez prověření“, je to varovný signál. Licencovaný poskytovatel se posouzení úvěruschopnosti vyhnout nesmí — kdyby úvěr poskytl bez řádného posouzení, porušil by zákon. Slib „bez registru“ proto od seriózního poskytovatele pocházet nemůže a bývá znakem rizikové nebo podvodné nabídky. Jak si poskytovatele prověřit, ukazuje stránka o ověření poskytovatele.

SOLUS je tak jen jedním z dílků skládačky, kterou si věřitel při posuzování žádosti sestavuje. Souvislosti mezi registry, bonitou a schvalováním půjčky shrnuje přehledová stránka o registrech a bonitě a navazující text o tom, co jsou registry dlužníků. Znát svůj záznam v SOLUS je přitom první krok, který máte plně ve své moci — než o půjčku požádáte, můžete si ho v klidu ověřit a případný dluh vyřešit.